8. kapitola - Přechod

14. března 2014 v 21:24 | Bee |  Nikki no Monsutā
Tak si říkám, jestli vůbec někdy napíšu dlouhou kapitolu. Spíš ne. Ale až to přijde, nepřidám další kapitolu, dokud u ní nebude minimálně devět komentů >:D Užijte si ji. Kecám, je nudná, ale co naděláte...


Nesnáším ten zasranej pocit...
Ten pocit, kdy mi mráz běhá po zádech, kdy mám husí kůži a kdy mi oči těkají ze strany na stranu. Strach...
,,Ichigo? Yoruichi?" zavolala jsem do tmy. Nikdo mi neodpověděl, jen ozvěna. V téhle pitomé kobce je vážně zima. Jsem tu sama, i když jsem před čtyřma vteřinama viděla, jak sem přede mnou skáče Ichigo. A navíc... Mám nějaký divný tušení, ačkoliv zatím nevím jaký. Nevadí.
,,Heej, vy sráči, vylezte, sakra!" Ani nadávání nepomohlo. Navíc, ta ozvěna je vážně trochu zlověstná. Otřásla jsem se a začala si třít ramena.
Kolem dokola byly zdi. Divný zdi. A celý tenhle prostor se mi zdál jako tunel bez konce. Divnej tunel bez konce. Navíc, ta atmosféra... Jako na hřbitově. Máte tak trošku strach, ale zároveň se zvědavě díváte po jménech mrtvých. Tady ale žádné hroby nejsou. A přesto mám pocit, jako by tu byly duše zemřelých.
,,Heej, dnešní mise celkem ušla, že?" H-hlasy?!
,,Jo, to teda. Nic lehčího jsem ještě nedělal, haha!"
Kolem mě právě prošli dva Shinigami, aniž by si mě všimli. Tupci. Ale nevypadají, že by se stresovali kvůli špatné situaci v Seireitei. Že by tam náš Ochránce ještě nedorazil?
,,Ale, víš, je mi tý Rukii celkem líto. Je to teprv pár dnů, co ji dotáhli zpátky sem, ale její stav se vůbec nezlepšil," řekl jeden z těch idiotů. Dál už jsem nic neslyšela, jelikož zmizeli ve tmě.
Rukia a před pár dny? Vždyť už je to měsíc, ne snad?! Co se to tu ksakru děje?!
-------------------------------------------
Světlo!
Je celkem ironické, že před chvílí jsem ho chtěla vidět, a teď před ním zavírám oči. Hlasitě vzdechám. Co mě asi čeká na druhé straně? Těch pár idiotskejch Hollow, co se do Soul Society dostalo, bylo okamžitě eliminováno. To je jasné. Co když mě poznají, podle něčeho, či já nevím? Co když tam zemřu?
,,Nech si ty poraženecký řeči. Teď se sotva můžeš vrátit zpátky k Uraharovi, co myslíš?!" zavrčela na mě v mysli Seiyuuki vztekle. ,,Jdi a bojuj!"
,,Jo," kývám hlavou. Vzhůru do pekla.
-------------------------------------------
,,Kdo to asi je?"
,,Nevypadá moc nebezpečně…"
,,Ani nemá katanu!"
,,Vážně spadla z nebe?!"
Držte huby, pomyslela jsem si vztekle. Najednou jsem si uvědomila tu zasranou bolest hlavy.
,,Už se probouzí!"
,,Huh, kde to jsem?" Kolem mě bylo spousta vesničanů, což bylo poznat na první pohled. Mírně otrhané šaty, silné končetiny a úsměv na tváři.
,,Jste v pořádku?!" vyjekla nějaká dívka a klekla si ke mně. Ach, já ležím. ….Bože, já zas spadla! Zasranej Urahara a jeho debilní nápady… Musí dělat každej vchod a východ padesát metrů nad zemí?!
,,Jo, nejspíš. Kde to jsem?" zeptala jsem se znovu. Dívka se usmála.
,,Já jsem Kaio a ty jsi v Rukongaii. Přesněji v okrsku 64 jižního Rukongaie!" její úsměv mě otravoval. Celá tahle situace mě nehorázně sere.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čte to vůbec někdo? :D

Jáá!

Komentáře

1 Tayusha - はたけ多代 Tayusha - はたけ多代 | Web | 15. března 2014 v 12:46 | Reagovat

50-Metrů na zemí a já byla na zemi.. ale smíchy. :D
To bylo zabité. Moc dobrá kapitola. Hrozně se mi líbila. :3 Rychle další, a klidně trochu delší! :D

2 Soletka Soletka | Web | 15. března 2014 v 17:02 | Reagovat

Sugoooooi! ♥ Bože, rýchlo ďalšiu kapitolu, prosím!!

3 Sandra Sandra | Web | 17. března 2014 v 18:23 | Reagovat

Nádherné, už aby byl další díl, rozně se mi to líbí :3

4 Eliza Eliza | 1. dubna 2014 v 2:09 | Reagovat

úžasná kapitola :D , těším se na další :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama